Porod a mateřství
Psychoterapeutická péče o ženy
Psychoterapeutická péče o rodící ženy
Žádný pocit ani problém není malicherný!
Před porodem
- obavy z porodu, které neustávají a nedaří se je kompenzovat (např. rozhovorem s dulou, přítelkyněmi, apod.)
- intenzivní obavy z nemocničního zařízení
- obavy vzniklé z následků po minulém porodu
- obavy z toho, že to moje tělo nezvládne, že budu vypadat a chovat se nevhodně, trapně, křičet
- strach z bolesti a smrti
- potřeba to s někým prostě jenom probrat
Po porodu
- diskomfortní pocity - smutek, nechuť, špatná nálada
- narušený vztah k dítěti, neprožívání příjemných pocitů ve vztahu k němu
- jizvy z porodu, narušení vztahu k vlastnímu tělu - špatný pocit ze sebe sama, ze své váhy, prsou, bříška
- porodní trauma - život ohrožující průběh porodu, necitlivě vedený porod, negativní pocity z císařského řezu, aj...
- potrat, porod mrtvého děťátka
Porodnímu traumatu jsem udělala na stránkách samostatný odstavec, protože se díky stavu českého porodnictví a zacházení s pacienty vůbec stále častěji setkávám se ženami, které si nesou následky z prožitého porodu, a jejich utrpení je devalvováno a zesměšňováno hláškami jako "...buď ráda, že máš zdravé dítě a nevymýšlej si!", "to tě přejde, každá jsme to zažila..." apod.
A to mě irituje. Stejně jako jsem v ústavu bojovala za duševní zdraví svých pacientů a za etické zacházení s jejich důstojností, pouštím se do boje s nevědomostí, jak moc může porodní trauma ženu zraňovat a že není dobré nechat to být. A to se jí nemusí stát nic na venek děsivého, stačí v takové intimní a citlivé chvíli ponížení, hrubost a ztráta rozhodovacích kompetencí....
Na vlastní kůži
Můj zájem o porodní trauma vychází z vlastní zkušenosti. Dostalo se mi takové, že mohu s klidným svědomím říci, že jsem si vyzkoušela všechny varianty a můžu "seriózně" posoudit jejich dopad na psychiku ženy.
Nejen jako žena-matka, ale i jako psychoterapeut.
Když to zkrátím, s prvním porodem jsem si hlavu nelámala. Byla jsem zdravotně vědeckým pragmatikem. Mám spoutu přátel lékařů, i můj porodník je můj přítel, a tak jsem kráčela vstříc porodu s myšlenkou hlavně aby bylo dítě zdravé. Klasika. Následoval porod v nemocnici, kapačka, epidurál, o který jsem si ani neřekla a už jsem ho měla, stříhání, pobyt na pětilůžkovém pokoji na šestinedělí. Domů jsem se vrátila zdecimovaná, s náběhem na lehkou posttraumatickou stresovou poruchu... K dítěti jsem cítila neutrální pocit, nějak to bylo všechno špatně.
U druhého těhotenství jsem se začala zajímat, jak by to šlo jinak. Opakování prvního zážitku jsem za žádnou cenu nechtěla, ale maminky nemají moc na výběr... Každopádně jsem věděla, že jsou věci, které si již líbit nenechám, byť jsou prováděny s dobrým úmyslem. Víc jsem věřila sobě a svému tělu. Na konci mě čekalo překvapení - syn se narodil před nemocnicí v autě (když jsme volali na porodní, zda by za námi mohli přijít ven, ozvalo se znuděně"...no jo, to říká každá, že už rodí. Pojďte po schodech na horu, my to zhodnotíme."). Porod v autě měl na moje já neuvěřitelný dopad - cítila jsem se skvěle! Můj porod. Přesně jsem věděla, co mám dělat. Chlapeček se narodil, díval se na nás a neplakal. Pak už jsem ho nedala z ruky. I po porodu jsem se cítila fantasticky. Kompetentní, nabytá energií, sebevědomím. Dostavily se euforické pocity z dítěte a mateřství.
A na potřetí jsem si dopřála ten luxus, že jsem si zajistila všechny varianty - kvalitní porodnici s vlastní porodní asistentkou a zároveň doprovod domů či na cestu, kdybychom zase nedojeli. Podporovala jsem se psychoterapií a autosugescí, četla a poslouchala porodní příběhy pacientek. Rozhodla jsem se, že se budu řídit sama sebou a vyberu si podle okolností. Jak se budu cítit. A cítila jsem se skvěle - dcera se narodila po půlhodinovém téměř bezbolestném porodu doma. Oba s mužem jsme věděli, že nemá smysl někam jezdit, byla to opět neuvěřitelná rychlost. Vyléčilo to moje porodní trauma, neuvěřitelně to zlepšilo moje vnímání sebe sama a mého těla, změnilo to náš vztah s manželem.
Netrapte se zbytečně, lze to změnit!
Teď moje zkušenosti mohu s podporou mých profesních terapeutických znalostí předat dál - jde to změnit. A nemusíte porodit znovu. I tak to pořídíme "opravit", abyste se cítila dobře. A když se na nový porod budete chystat, můžeme využít ten obrovský potenciál, který se v něm skrývá. Strachu a všech negativních myšlenek se lze zbavit!
Vyzkoušela jsem si to sama na sobě... každá dokážeme porodit své dítě a přerodit se v ženu - matku.
Každá žena si zaslouží profesionální odbornou péči, která jí rychle a natrvalo zbaví úzkostí a myšlenek, které by jí jinak trápily zbytečně mnoho dalších měsíců či let a zasahovaly by jí i do běžného chovu života. Je zbytečné a mrzí mě, když ke mě dorazí klientka mnohokrát retraumatizovaná od různých laických ezo-podnikatelů, finančně i duševně vysátá, na pokraji sil. Nebráním se ničemu, ale chce to postupovat opačně:-)