Trénink jazykových schopností dle E. B. Elkonina
Jak na to, vědecky ověřeno:-)

Trénink jazykových schopností dle Elkonina je metodika, vytvořená na základě české nauky o hláskách a pravopise. Slouží k rozvoji předgramotnostních schopností a posiluje připravenost dětí na čtení, aniž by je učila číst a psát. 

Když už si za služby nechávám platit, poskytuji takové, jejichž účinnost byla výzkumně ověřena. U Elkonina výzkum ukázal, že děti s narušenou komunikační schopností po tréninku předběhly zdravé netrénované děti a dosáhly téměř 100% osvojení výstupních dovedností! U tréninku čtení dokonce předběhly kontrolní vzorek zdravých dětí bez tréninku a dosáhly stejných výsledků, jako zdravé děti po tréninku! 

U dítěte je nejdražší komoditou čas... když má někde deficity, nenecháme ho plácat se v tom a osvojovat si dovednosti pokusem a omylem, což málokdy stihne do školy, ale dáme mu systém.

Během dětského vývoje  v mozku dozrává oblast, která je za tohle všechno zodpovědná. V určitém období se otevírají tyto neviditelné dveře, dítě nasává svojí okolní řeč a ze všech zvuků, kterým naslouchá, abstrahuje charakteristickou fonologii mateřského jazyka. Nevědomě si dokáže na tyto fonémy (hlásky, nejmenší struktury jazyka) vypěstovat takovou citlivost, že rozliší B/D, S/Z, … a začne je třídit. Dopad to má takový, že v dospělosti už neslyšíme fonémy cizích jazyků, třeba L a měkké L. 

Víte, že jsou abecedy, které mají třeba dvojnásobný počet písmen, než ta naše? A dokážete si představit, že takovou abecedu máte v ruce, se spoustou písmen, která neznáte a nedokážete je pomalu vyslovit a máte za úkol se je naučit psát?? A ne jednoduše, ale každý tenhle podivný zvuk, má čtyři znaky (tiskací, psací, malý, velký)! 

Tak šup, dejte se do přepisování třeba téhle eskymácké lidovky! Každý se přece naučí psát, dělej, snaž se a běda, jestli to nepůjde!

To, že něco nedokážeme jednoduše rozlišit, způsobuje další problémy v tom, že si to hůře zapamatujeme (efekt sněhové koule...). A co si nezapamatujeme přesně, to si nedokážeme rychle vybavit a tudíž to narušuje automatizaci. Automatizaci čtení a psaní a to je velký průšvih...

Výuková metoda ve škole předpokládá, že si dítě hned na začátku osvojí písmo. Každé písmenko má 4 znaky, jak jsme si již připomněli. A zároveň s tím se předpokládá, že má vrozené fonematické uvědomování, tzn. slyší písmena. Dokáže rozlišit minimálně první písmenko slova, ideálně i ta další. S takovou výbavou, s kterou se počítá automaticky, začne trénovat a přiřazovat k tomu, co slyší, ke zvukové jednotce, (pokud to ovšem chudák slyší...), požadované znaky. A že to je celé strašlivě složité pro malinkého prvňáčka ilustruje i odpověď na dotaz: Hele, co myslíš, je slovo HAD delší než slovo ŽÍŽALA? Nepotkala jsem zatím žádné dítě, co by jako delší identifikovalo hada. Je to pro ně úplně nová a složitá dovednost, ponořit se do struktury zápisu toho, co slyší.

Když to takhle rozpitváme, vidíte, jak je to obtížné! Jak extrémně obtížné by bylo pro dospěláka přepsat eskymáckou lidovku! 

Takže i když víme, CO dělat, neméně důležitý je klíč, JAK to dělat. A ten nám dává Elkonin, zkráceně trénink jazykových dovedností podle E.B. Elkonina.


Čtení a porozumění textu, práce s mateřským jazykem vůbec, jeho uchopení... Pokud dítě v 9. třídě bude bojovat se čtením a porozuměním textu, i když nebude mít inteligenční deficit, doživotně ho to poznamená. Uzavře mu to cestu k dalšímu vzdělávání a možnosti stát se v životě tím, po čem touží. Já v terapii narážím na to, že se pacient nedokáže hnout z místa, velice těžce se společnými silami trápíme s formami kompenzace traumat, jenom proto, že dotyčný nečte, téměř nepíše a neosvojením a nepoužíváním mateřského jazyka naráží na to, že nedokáže sestavit větu, kterou by chtěl a potřeboval slyšet. Nedokáže hrát role, napsat nebo vyslovit pro něho utěšující a laskavá slova, dva odstavce láskyplného dopisu... zasekne se na větě holé, kostrbaté a neumělé... a když nedokáže promlouvat k sobě, těžko bude těšit slovy své děti nebo svého partnera.